Lákání nočních motýlů na ovocné vnadidlo | Fotografie motýlů České republiky

Život amatérského fotolepidopterologa (fotografa motýlů), který je zaměřen na naše motýly, často začíná focením motýlů denních. Po určité době se začne věnovat i větší výzvě, což jsou motýli noční, kterých je řádově více a jejich určování bývá zpočátku obtížné. Pořídí si výbavu pro noční svícení a začne trávit večery v přírodě. A po čase při procházení různých atlasů nočních motýlů narazí na poznámky, že určité druhy ke světlu nepřilétají a lze je nalákat pouze na vnadidlo. A co takové vnadidlo je, jak jej vyrobit, jak a kde aplikovat, o tom je tento článek.

Blýskavka černopásá - Mormo maura, na světlo zpravidla nepřilétá.

Ještě drobná poznámka — článek popisuje pouze výrobu zkvašeného ovocného vnadidla. Existují i jiné typy vnadidel, například feromonová, jaká známe třeba ve formě lapačů na hmyzí škůdce v lesích, feromonové nástrahy na potravinové moly apod. Tyto prostředky obsahují látky přitahující samce. Chovatelé motýlů často tuto formu vnadění používají, kdy např. u strakáčů březových použíjí jako vnadidlo neoplodněnou samici, jejíž feromonové atraktanty jsou samci schopni zachytit až na kilometry daleko.

Co je ovocné vnadidlo?

Ovocné vnadidlo, které budeme vyrábět, je v podstatě zkvašené ovoce, které se často používá při lákání nočních motýlů. Ty lákají, podobně jako denní motýly, sladké šťávy a také alkoholové aroma vznikající procesem kvašení.

Výroba vnadidla

Příprava vnadidla sestává ze dvou kroků. Nejprve si připravíme polotovar, který můžeme dlouhodobě uskladnit podobně jako zavařeniny. Výsledné vnadidlo pak vyrábíme v druhém kroku několik dnů před samotným výjezdem za motýly.

Co budeme potřebovat? Zde je seznam ingrediencí:

Ovoce nebo švestková povidla
Levné krabicové červené víno
Vysokostupňovité černé pivo
Tmavý třtinový cukr
Droždí
Tvrdý alkohol (rum, slivovice apod.)
Med (volitelné)
Melasa (volitelné)

Příprava polotovaru

Polotovarem rozumíme ovocnou "hmotu", ze které pak vnadidlo budeme vyrábět. Samotná výroba polotovaru není složitá a postup není nijak striktní, proto budu uvádět objemy a váhy pro jednotlivé ingredience ve hrubých jednotkách, nepečeme zde dort a vyloženě toho nelze moc zkazit :-) Tak jdeme na to.

Ingredience pro výrobu vnadidla

Základem polotovaru je samozřejmě ovoce. Tím bývají nejčastěji jablka či švestky, dále pak hrušky, dobrých výsledků jsem měl i se špendlíky. Na zahraničních webech jsem viděl zmíněné i banány. Ty jsem vyzkoušel, ale výsledný polotovar mi strašně kynul a pěnil. Každopádně, ovoce by mělo být přezrálé či dokonce lehce nahnívající. Určitě než kupovat ovoce v obchodě je si je posbírat popadané u cest, ve starých sadech, od známých se zahradou, apod. Dokonce i mezi paneláky se často vyskytují plané jabloně či špendlíky. Nejlepší dobou pro sběr ovoce a výrobu zásob vnadidla bývá začátek podzimu, kdy je spadaného ovoce dostatek.

Švestky

Očištěná popadná jablka

Ovoce pro vnadidlo je dobré omýt od hlíny, větviček a trav. U jablek a hrušek je dobré se před přípravou zbavit jadřinců, stopek a případného listí. U špendlíků či jiného ovoce s peckami je nutné zbavit se pecek.

Poznámka: pokud vám příjde sběr, čištění a zavařování pracné, existuje zde i další možnost, která výrobu vnadidla značně zjednodušuje, a tou je použití švestkových povidel. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že jsem nezaznamenal zásadní rozdíly při lákání motýlů na vnadidlo ze zavařeného ovoce nebo z povidel. Co je ale při nákupu povidel zcela zásadní je to, aby neobsahovala žádné konzervanty, což je v poslední době celkem problém. Obešel jsem několik supermarketů a ve všech konzervanty byly. Možná by stálo za to navštívit farmářské trhy či specializované prodejny, tam to ale cenově vyjde patrně dráž. Já například zjistil, že v sousedním Polsku je tomu přesně naopak, drtivá většina povidel konzervanty neobsahovala, takže pokud to máte kousek ke hranicím, určitě zkuste štěstí u sousedů. Konzervanty totiž potlačují kvašení, což je v našem případě nežádoucí.

Pokud se rozhodnete pro povidla, můžete následující sekci o zavařování přeskočit a pokračovat rovnou k přípravě vnadidla.

Vaříme polotovar

Vaření polotovaru na vnadidlo

Máme-li připraveno ovoce, můžeme začít vařit polotovar. Připravíme si velký hrnec, do kterého se nasypeme očištěné ovoce a přilijeme tmavé pivo. Kupuju už ze zvyku Černou Horu medová 13°, ale jakékoliv tmavé vysokostupňové postačí. Hrnec s obsahem přivedeme za občasného míchání do varu. Je dobré hlídat, aby se ovoce nepřipálilo a dolévat pivo.

Rozmixovaný polotovar

Jakmile je ovoce změklé, na chvíli odstavíme, rozmixujeme obsah na jemno, přidáme tmavý třtinový cukr a opět uvedeme do varu. Cukru dávám tak 1 sáček (400-500g balení) na 3kg ovoce, když se dá víc, nevadí. Poté už jen stačí za občasného míchání vařit na slabém ohni a počkat až směs zhoustne zhruba do konzistence marmelády či přesnídávky. Nakonec už jen naplníme zavařovačky polotovarem a necháme zchladnout dnem vzhůru. Je dobré zavařovačky označit, ať si někdo z rodiny nepochutná na shnilém ovoci :-)

Příprava vnadidla

Samotné vnadidlo vyrábím zhruba 2-3 dny před samotným výjezdem. Níže uvedený postup je přibližně pro litrovou zavařovačku — připravíme si sklenici od přesnídávky, nasypeme do ní třtinový cukr, cca 20-30g, přilijeme trošku černého piva a mícháme směs až se cukr rozpustí. Pomůže dát sklenici do mikrovlnky na 10-15 sekund, cukr se tak rozpustí rychleji. Poté nadrolíme do směsi droždí, stačí třetina kostky, a rozmícháme. Nyní naplníme prázdnou zavařovačku polotovarem nebo povidly asi do 2/3 a přilejeme směs s droždím, rozmixujeme a případně zředíme krabicovým vínem či černým pivem do konzistence podobné hustějšímu sirupu. Pokud je vnadidlo naopak příliš řídké, dá se použít med nebo melasa. Zavařovačku poté nezavíráme úplně, neboť při kvašení bude vnadidlo pracovat a bude se uvolňovat oxid uhličitý. I kvůli tomu není dobré zavařovačku plnit zcela, aby při kvašení vnadidlo nevyteklo. V topné sezoně ukládám sklenici na topení, jelikož vyšší teplota kvašení urychluje. Doporučuji vnadidlo hlídat, občas promíchat a případně doředit. Nakonec, asi den před fotografováním přidávám štamprli tvrdšího alkoholu, který zvýrazní aroma. Vhodný je rum či slivovice, ale té mi přijde škoda :-)

Použití vnadidla a zkušenosti

Vnadidlo připravené k akci

K samotnému nanášení vnadidla používám menší plochý štětec. Většinou vybírám lokality, kde sousedí les s loukou, stromy při okrajích cest či podél řek. Nejvíce motýlů nacházím na kmenech stromů pri stepních stanovištích s bohatou květenou a různými druhy keřů. Ale párkrát jsem zkusil navnadit i mezi paneláky a kupodivu i tam lze natrefit na zajímavé druhy. Preferuji hlavně stromy se silnou kůrou (duby, topoly, osiky, borovice apod.). Na hladkých kmenech jsem měl menší přílet. Zajímavé jsou břízy, na kterých se mi doposud nepodařilo nic navnadit. Co se týče nanášeného množství, jsou v zásadě 2 možnosti. První je natírat větší plochu (např. 20x20cm) třeba po 100-200 metrech, anebo jen potřít menší plošku na větším množství kmenů.

Stužkonoska vzácná - Catocala puerpera, naše nejvzácnější stužkonoska, s dobou letu od konce července do srpna.

Vnadidlo aplikuji ihned po setmění a příjezdu na lokalitu, kde často i svítím, ale vnadím spíše dál od světla. Nejvhodnější jsou suché a teplé letní noci, kdy bývají přílety největší. Další zajímavé období jsou teplé podzimní a předjarní dny, kdy už/ještě nic nekvete a hladovým motýlům sladké vnadidlo přijde vhod. Například mám zkušenost na jaře, kdy ještě nekvetou jívy a vnadidla bývají doslova obsypaná nočními strávníky. Naopak, po dešti či za vlhkých večerů vnadit nemá vůbec cenu. Avšak pokud nejsou extrémně suché dny, např. zjara, tak je možné i na pár dnů starém vnadidle často pozorovat hodující jedince.

Zimovnice dravá - Eupsilia transversa, v zimě a předjaří častý navštěvník na vnadidle.

Co se týče druhové skladby motýlů, kteří na vnadidlo příletají, jsou to v drtivé většině druhy z čeledi můrovitých. Například píďalky, lišaje či třeba přástevníky na něm v podstatě nenajdete. Když to vezmu od počátku běžného kalendářního roku, tak v zimě, když nemrzne, potkáte již od února otužilé zimovnice — proměnlivou zimovnici brusnicovou, zimovnici dravou, zimovnici hojnou, zimovnici rudohlavou či vzácnější zimovnici hlohovou. V březnu se ke zimovnicím postupně přidávají jarnice — např. běžná jarnice lipová, jarnice menší či jarnice březnová. Od dubna a května pak různé druhy šípověnek, následovány osenicemi a blýskavkami. V červnu se objevuje první stužkonoska švestková, a sezona nádherných stužkonosek (stužkonoska modrá, stužkonoska topolová, stužkonoska olšová, stužkonoska vrbová a další druhy) pokračuje od července až do října. V té době jsou na vnadidle již především polnice — polnice jívová, polnice buková, polnice střemchová a další. A začátkem podzimu se nakonec objevují opět zimovnice.

Jarnice černoskvrnná - Orthosia munda, druh brzkého jara, srocení na vnadidle.

Samozřejmě motýli nejsou to jediné, co sladké a aromatické vnadidlo dokáže nalákat. Nejčastěji to bývají škvoři, mravenci, brouci, slimáci a jiná havěť. Zvláště v létě je potřeba být i trochu opatrný, neboť vnadidlo přitahuje i sršně. Zrovna vloni na mě jeden při obhlídce kmenu vyrazil z metrové vzdálenosti a zasadil žihadlo pod oko. Proto nosím s sebou i průhledné UV brýle, které používám i při svícení a ke stromům s vnadidlem přistupuji se ztlumenou čelovkou. Zvláště stužkonosky (s. modrá) i některé další druhy se nechají přímým světlem snadno vyplašit. Také je dobré nechat motýly před focení nějakou chvíli nasávat, neboť s delším pobytem na vnadidle pak bývají méně plaší a snadněji se fotí či přenášejí.

Lákání na ovocné vnadidlo je zábava a občas i adrenalin. Samozřejmě kreativitě a experimentům se při jeho výrobě meze nekladou, ba naopak, uvedené postupy lze kombinovat a přizpůsobovat si svým možnostem. Odměnou jsou pak svítící oči motýla přisátého na vnadidle o to nám jde především :-)

Zpět

Fotogalerie motýlů z Čech, Moravy a Slezska